Jiddu Krishnamurti texts Jiddu Krishnamurti quotes and talks, 3000 texts in many languages. Jiddu Krishnamurti texts

Otázky a odpovědi: 24. Správný způsob života

Pracuji jako učitel a prožívám neustálý konflikt se školským systémem a modelem společnosti. Musím se vzdát své práce? Jak si mám vydělávat na živobytí tím správným způsobem? Existuje způsob života, který nevyvolává konflikt?

Toto je dosti složitá otázka a prozkoumáme ji krok za krokem.

Kdo je učitel? Učitel buď poskytuje informace o dějinách, fyzice, biologii a tak dále, nebo se společně s žákem učí sám o sobě. Toto je proces pochopení celého pohybu života. Jestliže jsem učitelem, nikoliv biologie nebo fyziky, ale psychologie, pochopí mě žák či pomohou mu mé náznaky, aby pochopil sám sebe?

Musíme být velmi opatrní a srozumitelní, pokud jde o to, co míníme učitelem. Existuje vůbec učitel psychologie? Nebo jsou pouze učitelé faktů? Existuje učitel, který vám pomůže pochopit sebe? Tazatel se ptá, zda jako učitel, jenž musí bojovat nejenom se zavedeným školským systémem a systémem vzdělávání, ale také se svým vlastním životem, se musí toho všeho vzdát a co bude dělat, jestliže se toho všeho vzdá. Neptá se pouze na to, co je správné učení, ale chce také zjistit, jaký je správný způsob života.

Jaký je správný způsob života? V dnešní společnosti neexistuje správný způsob života. Musíte si vydělávat na živobytí, oženíte se, máte děti, stanete se za ně zodpovědnými, a tak přijmete život inženýra nebo profesora. Může v dnešní společnosti existovat správný způsob života? Nebo je hledání správného způsobu života pouze utopií, touhou po něčem lepším? Co má člověk dělat ve společnosti, která je zkažená, jež odporuje sama sobě, v níž existuje tolik nespravedlnosti – protože taková je skutečně společnost, v níž žijeme.

Je možné žít v této společnosti nejenom tak, abychom měli prostředky na živobytí, ale také abychom žili bez konfliktů? Je možné vydělávat si na živobytí počestně a také ukončit veškerý konflikt v našem nitru? Jsou toto dvě oddělené věci: vydělávání peněz správným způsobem a nepřítomnost konfliktu v našem nitru? Nachází se ve dvou samostatných, nepropustných odděleních? Nebo jdou ruku v ruce? Žít bez jakéhokoliv konfliktu vyžaduje hluboké porozumění sobě samému, a proto velikou inteligenci – nikoliv chytrou inteligenci intelektu – ale schopnost pozorovat a objektivně nahlížet, co se děje venku i uvnitř, a chápat, že mezi vnějškem a vnitřkem neexistuje žádný rozdíl. Je to jako příliv a odliv. Žít v této společnosti, kterou jsme vytvořili, bez konfliktu ve vlastním nitru a současně si správně vydělávat na živobytí – je to možné? Na co mám klást důraz – na správné živobytí, nebo na správný způsob života, to jest na nalezení toho, jak žít život bez konfliktů? Co přichází první? Nenechávejte mluvit pouze mě, nenaslouchejte, nesouhlaste ani nemějte jiný názor. Neříkejte: „Toto není praktické. Takto to není, není to ani takto,“ protože to je váš problém. Ptáme se jeden druhého: existuje způsob života, který přirozeně povede ke správnému živobytí, a současně nám umožní žít bez jediného stínu konfliktu?

Lidé říkají, že takto můžete žít jedině jako mnich v klášteře. V takovém případě jste se totiž zřekli světa a veškerého jeho utrpení a jste oddáni službě Bohu, poněvadž jste svůj život odevzdali víře, člověku, představě či symbolu, od nějž očekáváte, že se o vás postará. Jen velmi málo lidí však ještě stále věří v kláštery nebo princip odevzdání se. Jestliže se odevzdají, bude to odevzdání se představě, kterou si o někom vytvořili nebo kterou do někoho projektují.

Žít život bez jediného stínu konfliktu je možné jen tehdy, jestliže jste pochopili celý význam života – kterým je vztah a činnost. Jaká je správná činnost za všech okolností? Existuje něco takového? Existuje správné jednání, jež je absolutní, a nikoliv relativní? Život je činností, pohybem, hovořením, nabýváním znalostí a také navazováním vztahů s ostatními, ať už jsou jakékoli – hluboké, nebo povrchní. Jestliže máte nalézt správnou činnost, která je absolutní, musíte nalézt správný vztah.

Jaký je váš současný vztah s někým blízkým? Nikoliv ta romantická, vysněná, květy posetá a povrchní záležitost, jež se za několik minut rozplyne – ale jaký je váš vztah s druhým člověkem doopravdy? Jaký je váš vztah s nějakou konkrétní osobou? Možná, že je intimní, možná zahrnuje sex, vzájemnou závislost, vlastnění, a vyvolává tedy žárlivost a nepřátelství. Muž či žena odejde do svého zaměstnání a ctižádostivě, chamtivě, soutěživě a agresivně se v něm snaží uspět. Vrátí se domů a stane se z něho či z ní krotký, přátelský, možná i láskyplný manžel či manželka. To je skutečný každodenní vztah. Nikdo to nemůže popřít. A my se ptáme: je toto správný vztah? Paradoxně říkáme, že ne, zcela jistě ne. Tvrdit, že je to správný vztah, by bylo absurdní. Přestože to víme, pokračujeme stejným způsobem dál. Vnímáme, že je to chybné, ale nezdá se, že bychom byli schopni pochopit, co vlastně správný vztah je – s výjimkou vztahů podle šablon, které jsme my, společnost, vytvořili. Můžeme jej chtít, můžeme si jej přát a toužit po něm, avšak toužení ani přání nám jej nepřivolají. Abychom jej nalezli, musíme jej vážně prozkoumat.

Vztah je obvykle smyslný – takto začíná – a následně se ze smyslnosti mění ve společenství, v němž převládá pocit závislosti jednoho člověka na druhém. Posléze vznikne rodina, která vzájemnou závislost ještě prohloubí. Vyvstane-li v této závislosti nějaká nejistota, hrnec přeteče. Aby člověk nalezl správný vztah, musí prozkoumat tuto hlubokou vzájemnou závislost. Proč jsme v našich vztazích tak psychicky závislí? Je to proto, že jsme zoufale osamělí? Je to proto, že nikomu nedůvěřujeme – dokonce ani našemu manželovi nebo manželce? Závislost na druhé straně poskytuje jistý pocit bezpečí a ochranu proti tomuto nekonečnému světu hrůzy. Říkáme: „Miluji tě.“ V této lásce je vždy přítomen pocit vlastnění a toho, že jste vlastněni. A je-li tato situace ohrožena, vyvstávají konflikty. To je současný stav našich vzájemných vztahů – intimních i neosobních. Vytvoříme si představu o druhém člověku a na této představě lpíme.

V okamžiku, kdy jste připoutáni k jinému člověku, názoru či konceptu, začíná zkaženost. To je věc, kterou je třeba si uvědomit a kterou si uvědomit nechceme. Můžeme tedy žít, aniž bychom se spoutávali, aniž bychom psychologicky záviseli jeden na druhém? Dokud to nezjistíte, budete vždy žít v konfliktu, protože život je vztahem. Můžeme objektivně a bez jakýchkoliv motivů pozorovat důsledky připoutanosti a okamžitě se jich pustit? Připoutanost není opakem osvobození. Jsem připoutaný a snažím se oprostit – to znamená, že vytvářím protiklad. Jakmile vytvořím protiklad, vznikne konflikt. Protiklad však neexistuje, existuje pouze to, co mám, což je připoutanost. Existuje pouze skutečnost připoutanosti – v níž nahlížím všechny důsledky připoutanosti, která neobsahuje lásku – a nikoliv snaha o dosažení oproštění. Mozek byl podmíněn, naučen, aby pozoroval to, co je, a tvořil opak: „Jsem násilný, ale násilný být nesmím“ – proto dochází ke konfliktu. Jestliže však násilí pouze pozoruji, jestliže pozoruji jeho podstatu – neanalyzuji, ale pozoruji – pak je střet protikladů zcela odstraněn. Chcete-li žít bez konfliktů, zabývejte se pouze tím, „co je“, protože nic jiného neexistuje. A pokud takto člověk žije – a je možné takto žít – pokud zcela zůstává s tím, „co je“, pak to, „co je“, odumře. Experimentujte s tím.

Jestliže skutečně pochopíte podstatu vztahu, který existuje jen tehdy, nejste-li připoutáni a nemáte-li o druhém člověku žádné představy, dojde ke skutečnému souznění.

Správná činnost znamená přesnou a precizní aktivitu, kterou nevedou motivy. Je to činnost, jež není zaměřena či zasvěcena nějakému cíli. Pochopení správné činnosti a správného vztahu s sebou přináší vhled a inteligenci. Nikoliv inteligenci intelektu, avšak nesmírnou inteligenci, která není vaše ani moje. Tato inteligence vám bude říkat, co máte dělat, abyste si vydělali na živobytí. Je-li tato inteligence přítomna, můžete být čímkoli, zahradníkem nebo kuchařem, protože je to jedno. Bez této inteligence budou vaše životy řídit okolnosti.

Existuje způsob života, v němž ke konfliktu nedochází. A protože nedochází ke konfliktu, je přítomna inteligence, jež vám bude ukazovat, jak máte správně žít.

Otázky a odpovědi: 24. Správný způsob života

Pracuji jako učitel a prožívám neustálý konflikt se školským systémem a modelem společnosti. Musím se vzdát své práce? Jak si mám vydělávat na živobytí tím správným způsobem? Existuje způsob života, který nevyvolává konflikt?

Jiddu Krishnamurti
otázky odpovědi osvietenie guru náboženství svoboda utrpenie Krišnamurti

suntzuart

the 48 laws of power