Jiddu Krishnamurti texts Jiddu Krishnamurti quotes and talks, 3000 texts in many languages. Jiddu Krishnamurti texts

Otázky a odpovědi: 28. Nepozornost

Člověk chápe, jak je důležité uvědomovat si své vnitřní a vnější činy, a přesto tak snadno sklouzává k nepozornosti. Musí se objevit Krišnamurtí, knihy a kazety, aby člověk zůstal bdělý? Proč? Proč existuje tato mezera mezi porozuměním a okamžitým jednáním?

Proč je tak snadné a běžné sklouznout k nepozornosti? Dochází k tomu neustále. Abyste si uvědomovali, co se děje uvnitř vaší pokožky a co se děje v jejím okolí, musí zde existovat někdo, kdo vám to bude připomínat?

Šaty nedělají člověka. Tím, že se mnich oblékne do roucha, se ještě nestává svatým. Šaty vám buď připomínají, že musíte být nepřetržitě bdělí – pak jste na svých šatech závislí – anebo dokážete být bdělí bez tohoto vnějšího oděvu a nesklouzávat k nepozornosti?

Je vědomí, ať už je to cokoliv, zapotřebí kultivovat, rozvíjet prostřednictvím cvičení, meditací a přesvědčováním, že musíte být vědomí? Potřebujete nutně nějakou věc, jež by vám to neustále připomínala – nějaký obrázek či žíněnou suknici, která je tak nepohodlná, že vám bude nepřetržitě připomínat, abyste byli vědomí? Zjistěme, co být vědomý znamená. Člověk nemůže vědět vše, co se děje ve světě, co dělají politikové, čím se zabývá tajná služba a co vykonává armáda nebo vymýšlejí vědci. Člověk neví, co dělá jeho soused, ani to, čím se ve svém nitru zabývá jeho manžel či manželka. Nemůže vědět všechno. Může však znát nebo si začít uvědomovat svůj vnitřní život. Liší se tento vnitřní pohyb od vnějšího pohybu? Liší se to, co je vně – znečištění, korupce, překrucování zákonů, podvody, pokrytectví i násilí – liší se toto v nějaké závratné míře od toho, jací jsme uvnitř? Nebo je to nepřetržitý pohyb jako příliv a odliv? Může si člověk tento pohyb uvědomovat – dívat se na něj a pozorovat jej? A může při tomto pozorování, tomto jednotném pohybu využít možnosti nějaké volby? Je v tomto pohybu vědomí založeno na výběru? Může člověk tento pohyb – který je jím samým a světem, protože svět je vámi – pozorovat, aniž by si vybíral? Toto pozorování je vědomím, které nemusíte rozvíjet a díky němuž nemusíte mít někoho, kdo vám je bude připomínat – ani knihy, ani nahrávky. Jakmile člověk pronikne do skutečnosti, že pohyb vně a pohyb uvnitř jsou v podstatě pohyby stejnými, nepotřebuje žádné připomínky. Je to tentýž pohyb, který stvořil svět, společnost, armádu, válečné loďstvo, vědce i politiky. A tento pohyb je námi. Můžeme vážně, aniž bychom sebe nějakým způsobem oklamali, velmi hluboce prozkoumat toto vědomí bez možnosti výběru a pozorovat je, aniž bychom je jakkoliv řídili? Člověk musí být extrémně pozorný.

Toto vědomí přirozeně nemůže být nepřetržité. Uvědomovat si však, že vědomí není nepřetržité, znamená uvědomovat si nepozornost. Uvědomovat si nepozornost je pozorností. Člověk si nemůže rozumně a soudně říci: „Budu pozorný od okamžiku, kdy se probudím, až do chvíle, než půjdu spát“ – nemůže to říct, ledaže by byl neurotický a utvrzoval se v opakování: „Budu vědomý, budu vědomý“ – v takovém případě se z toho však stanou pouhá slova bez smyslu a účinku. Jestliže ale člověk prohlédne skutečnost, že pozornost nelze udržet nepřetržitě – což je fakt – pak nepozornost, to, že není pozorný, má svou hodnotu a svůj význam. V nepozornosti totiž objevíte, že nejste pozorní.

Proč existuje mezera mezi porozuměním a okamžitým jednáním? Co myslíte porozuměním? Někdo vysvětluje podstatu a strukturu atomu, vy mu pečlivě nasloucháte a řeknete: „Ano, chápu, co říkáte.“ Nebo nasloucháte nějakému filozofovi a řeknete: „Ano, rozumím základům vašich teorií.“ Toto všechno je intelektuální bystrost, chápání. To je funkcí intelektu – rozlišovat, hodnotit a analyzovat. Na této úrovni člověk říká: „Rozumím.“ Tazatel se ptá, proč existuje mezera mezi tímto porozuměním a okamžitým jednáním? Musíte jasně pochopit, že nikdy není slovo předmětem a vysvětlení skutečností. K porozumění nejen na intelektuální úrovni dochází, umí-li se mysl ztišit a zklidnit. Představte si, že mi říkáte něco důležitého, zásadního, filozofického a vážného. Jestliže moje mysl tlachá a jestliže se potuluje, nemohu to, co říkáte, zcela pochopit. Musím vám tedy naslouchat, nepřekládat si to, co říkáte, neinterpretovat a nesmím vás poslouchat ani částečně, poněvadž mám strach z toho, co byste mohl říct. V takovém případě je totiž mysl rozrušená, nestálá, pohybuje se a mění. Pokud chci skutečně naslouchat tomu, co říkáte, musí být mysl tichá. Potom dochází k hlubokému porozumění, které není jen intelektuální či verbální. A pakliže to, co je řečeno, ať už je to pravdivé, nebo falešné – a člověk dokáže objevit pravdu i ve falešném – hluboce vnímáte, pak v tomto stavu tichého porozumění jednáte přirozeně okamžitě. Mezi porozuměním a jednáním nedochází k časovému prodlení.

Jestliže stojíte na okraji propasti, nehádáte se, intelekt vám nenařizuje, abyste o tom okamžitě diskutovali a přemýšleli, pak od nebezpečí okamžitě uskočíte. Ihned dochází k sebeobrannému jednání, což je zdravé, přirozené a normální. Člověk nezůstane stát před autobusem, jestliže hrozí, že ho přejede, ani se nebude dívat na nebezpečného hada nebo zvíře. Je to přirozená instinktivní reakce, která směřuje k sebezáchraně. Je-li vnímání naprosté – což může být jen tehdy, pokud mysl tiše naslouchá, jestliže nesouhlasí ani neodmítá, ale naslouchá – pak je toto vnímání a jednání totožné.

Otázky a odpovědi: 28. Nepozornost

Člověk chápe, jak je důležité uvědomovat si své vnitřní a vnější činy, a přesto tak snadno sklouzává k nepozornosti. Musí se objevit Krišnamurtí, knihy a kazety, aby člověk zůstal bdělý? Proč? Proč existuje tato mezera mezi porozuměním a okamžitým jednáním?

Jiddu Krishnamurti
otázky odpovědi osvietenie guru náboženství svoboda utrpenie Krišnamurti

suntzuart

the 48 laws of power