Jiddu Krishnamurti texts Jiddu Krishnamurti quotes and talks, 3000 texts in many languages. Jiddu Krishnamurti texts

První a poslední svoboda: Vztah a izolace

Život je prožitek, prožitek vztahů. Nelze žít v izolaci, protože život - toť vztahy - to je činnost! A jak můžeme mít schopnost chápání vztahů, tj. života? Vždyť vztažnost se neomezuje jenom na výměnu názorů mezi lidmi, znamená také důvěrnost mezi věcmi, ideami a námi. Ano, život se vyjadřuje vztahy a stykem s věcmi, lidmi, myšlenkami. Pochopením vztahů budete schopni žít plně. Tak tedy není naším problémem schopnost, nějaká vloha - protože tato vloha není neodvislá od vztahů - jako spíše porozumění vztahům, jejich chápání, čímž přirozeně dochází ke schopnosti rychlé ohebnosti, pružnosti, rychlému vyrovnání, rychlé odpovědi.

Vztahy jsou opravdu zrcadlem, v němž je možno objevit sebe. Bez vztahů neexistujete. Býti - znamená mít vztahy -toť naše existence. Jinak, bez vztahů nemá naše existence význam. Existujete ne proto, že myslíte, že jste, nýbrž že jste ve vztazích a neporozumíte-li této vztažnosti, dostanete se do konfliktů a rozporů.

Ovšem porozumění vztahů zde není, protože vztahů jen využíváme. Používáme jich jako prostředků k podpoře dosažení, k podpoře přeměny, k podpoře stávání se něčím. Avšak vztah je prostředkem k objevení sebe sama, protože vztah je v bytí. Je to existence. Bez vztahů neexistuji (nejsem). Porozumět sobě, značí pochopit vztahy, které jsou zrcadlem, v němž mohu vidět sebe sama. Toto zrcadlo může být buď pokřivené, nebo může být odrazem toho, co je. Avšak většina z nás vidí ve vztazích, v tomto zrcadle věci, jak bychom je nejraději viděli, nevidíme však to, co je. Raději idealizujeme nebo unikáme, raději bychom žili v budoucnosti, než abychom pochopili vztah v bezprostřední přítomnosti.

Budeme-li tedy zkoumat svůj život, svůj vztah ke druhým, zjistíme, že ten život není než procesem izolace. Nezajímáme se o druhé, ačkoli o nich mluvíme dost, vpravdě zájem tu není. Jsme s ními jen pokud nás náš vztah uspokojuje, pokud nám něco dávají, pokud z nich něco máme, byť to byl třeba jen únik. Ale v tom okamžiku, kdy nastane nějaká porucha v našich vztazích, která nás nějak nepříjemně zneklidní, svůj vztah končíme. Jinými slovy: vztah tu je, pokud je zde uspokojení. Snad se vám to bude zdát trochu příliš příkré, nicméně budete-li pozorovat svůj život pečlivě, poznáte, že skutečně je tomu tak, chcete-li se tomuto faktu vyhnout, pak nutně bude váš život trpět hloupou omezeností, jež se nikdy nevyvine v uspokojivý poměr. Hledíme-li na svůj život a pozorujeme své vztahy, vidíme, že to bylo vlastně stavění obran proti druhým, postavili jsme stěnu, přes níž hledíme na druhého, ale tu stěnu vždy zachováme , ať je to stěna psychologická nebo hmotná, hospodářská či národní. Ale pokud žijeme za stěnou, v izolaci, nemůže být řeč o vzájemném vztahu a tak žijeme uzavřeni, protože je to uspokojivější a zdá se nám to jistější. Svět je tak rozvrácený, je v něm tolik bídy, tolik bolesti, válek, ničení, že chceme uniknout a žijeme uvnitř stěn své psychologické bytosti. A tak pro většinu z nás je vztah prakticky procesem izolace a tak přirozeně tyto vztahy vytvářejí společnost, která se tak uzavírá. A to je to, co se právě děje v celém světě: žijeme ve své oddělenosti a přes tu dělící stěnu podáváme ruku, říkajíce tomu nacionalismus, bratrství a tak podobně, ale přesto trvají výsostné vlády a armády dále. A tak lpějíce na svých hranicích domníváme se, že lze sjednotit svět, vytvořit mír v celém světě - což je nemožné. Protože tak dlouho, pokud máte hranice, ať národnostní, hospodářské, náboženské či sociální, je jasnou skutečností, že nemůže být míru ve světě.

Proces izolování je též procesem hledání moci. Je lhostejné, zda se snažíme o moc individuálně nebo pro rasovou či národnostní skupinu, k izolaci musí dojít, protože sama touha, vůle pomoci je separatismem. Ostatně není to právě to co chceme? Mocné postavení z něhož můžeme vládnout - ať už doma, v kanceláři nebo v byrokratickém režimu. Všichni hledáme moc a sílu, vytváříme společnost založenou na síle, na moci - ať už vojenské nebo průmyslové či hospodářské. Což není již podstata touhy po moci přirozeně izolující? Je velmi důležité, abychom to pochopili, poněvadž člověk, který si přeje míruplný svět bez válek a ničení a katastrofální bídy, měl by této základní otázce rozumět. Člověk, který má cit, je laskavý, nemá smysl pro moc a není proto připjat k nějaké národnosti, k nějaké vlajce, ten vlajku nemá.

Neexistuje něco jako žití v izolovanosti - žádná země , žádný národ, žádný člověk, nemůže žít i izolaci, a přece, když hledáte moc nejrůznějším způsobem, pěstujete izolaci. Nacionalista, toť kletba, protože svým příliš vlasteneckým - patriotickým duchem vytváří stěnu izolace, oddělenosti. Ztotožňuje se natolik se svou zemí, že vytváří zeď proti druhému. A co se stává, stavíme-li proti někomu val? Ten druhý stále do něj bije. Odporujete-li něčemu, již sám ten odpor ukazuje, že jste s druhým v konfliktu. Proto nacionalismu, proces izolační čili hledání moci, nemůže přivést do světa mír. Člověk, který - ač nacionalista- mluví o bratrství, lže a žije ve stavu opozice.

Je možné žít v tomto světě, aniž bychom toužili po moci, postavení nebo autoritě? Samozřejmě, že ano. Děje se tak, neztotožňujeme-li se s něčím větším, než jsme sami. Toto ztotožnění ať už se stranou, se zemí, rasou, náboženstvím nebo bohem, není nic jiného, než touha po moci. Protože sami v sobě jste prázdni, omezení, slabí , rádi by jste se spojili, ztotožnili se s něčím silnějším, větším. A to je vůle k dosažení moci.

Vztah, to je proces sebeodhalování. A pokud se sami neodkryjeme, pokud sebe nepoznáme, pokud nám způsoby naší mysli a našeho srdce nebudou známy, pak jen nějaký námi vytvořený pouze vnější řád, nějaká chytrá formulka to by mělo opravdu jen nepatrný význam. Důležité je rozumět jen sám sobě ve svém vztahu k druhým. Potom takový poměr se nestane procesem oddělování, izolace, ale pohybem, v němž objevíte své motivy, své vlastní myšlenky i své vlastní cíle, jež sledujete, a tyto objevy jsou začátkem osvobození, začátkem proměny.

První a poslední svoboda: Vztah a izolace

Jiddu Krishnamurti - první poslední svoboda nejvyšší svoboda túžba bdelosť viera strach ego čas Krišnamurti.

Jiddu Krishnamurti
první poslední svoboda nejvyšší svoboda túžba bdelosť viera strach ego čas Krišnamurti.

suntzuart

the 48 laws of power